Suroviny
Lom Vlčkovice
Vlčkovická žula je nejjižnějším typem sázavského granodioritu
Vlastnosti:
| Vlastnost | Jednotky | Průměr | Požadavek
ČSN 72 1800 ČSN 72 1820 |
| Objemová hmotnost | kgm3 | 2735 | min. 2500 |
| Nasákavost | % hm. | 0,19 | max. 0,7 |
| Otevřená pórovitost | % obj. | 0,35 | - |
| Pevnost v tlaku – EN - vzorek suchý | MPa | 219 | - |
| - vzorek zmrazený | MPa | 180 | Snížení max. o 20% |
| Pevnost za ohybu při soustředěném zatížení – EN - vzorek suchý | MPa | 20,2 | - |
| - vzorek zmrazený | MPa | 17,3 | Snížení max. o 20% |
| Odolnost proti skluzu USRV | - | 77,4 | min. 35 |
| Obrusnost dle Böhma | mm | 2,07 | 3/7 |
| Odolnost proti obrusu (EN) | mm | 17,3 | - |
| Odolnost proti vlivům povětrnosti | - | odolný | odolný |
| Leštitelnost | - | I. A | - |
Petrografický popis:
Makropopis:
Celková barva horniny, charakterizující horninu při pohledu z odstupu, je světle šedá až bělavě šedá. V detailu se projevuje drobná skvrnitost. Značně vyrovnaná velikost součástek kolísá kolem ¾ mm. Z nich lze makroskopicky rozeznat bílý živec jako hlavní minerál, následovaný nepříliš nápadným nahnědle bělošedým křemenem. Ve značném kvantitativním odstupu jsou zastoupeny černé lupínky biotitu a téměř ojedinělé je možno zaregistrovat stříbřité šupinky muskovitu. Zatímco světlé minerály jsou uspořádány všesměrně, na biotitových lupíncích se projevuje slabě naznačená paralelita. Horninu lze velmi dobře leštit, i když přítomnost biotitu výslednou kvalitu poněkud snižuje.
Mikropopis:
Minerální složení a odhad kvantitativního zastoupení minerálů (obj. %) živce (54), křemen (31), biotit (12), muskovit (2), akcesorie (1). V živcích charakterizuje horninu zřetelná převaha plagioklasů (34%) nad živci draselnými (20%). Plagioklasy, omezené většinou hypautomorfně, někdy však až s automorfní tendencí, jsou zdvojčatělé a často i zřetelně zonální s jádry odpovídajícími bazickému oligoklasu (An 28), k okrajům klesá bazicita až do blízkosti albit-oligoklasu (An 11). Draselný živec je mikroklin vysokého stupně triklinity, vesměs se zřetelně vyvinutým mřížkováním. Na rozdíl od plagioklasu bývá většinou omezen xenomorfně, zato v poněkud větších zrnech. Křemenná zrna jasně představují závěr magmatické krystalizace a jsou proto omezena výhradně xenomorfně. Jejich tvar je nepravidelně izometrický, undulozita se na nich projevuje zřetelně a dosahuje hodnot úhlů vnitřního zhášení až 10°. Nejsou však deformačně granulována. Mezi slídami silně dominuje biotit, muskovit sice nechybí, ale má spíš jen povahu přidatného minerálu. Obě slídy (nápadněji biotit), jsou omezeny hypautomorfně, místy až automorfně. Chloritizace se na biotitu uplatňuje jen v zanedbatelné míře. Jako podružně zastoupeně akcesorie (výše uvedený podíl 1% je spíš poněkud nadsazený) se objevuje apatit a zirkon, ojediněle i blíže nespecifikovaná rudní zrnka. Struktura je hypautomorfně graniticky zrnitá, drobnozrnná a stejnoměrně zrnitá, textura je téměř všesměrná.
Petrografické označení: Drobnozrnný biotitický granit až granodiorit s muskovitem.
Lom Kozárovice
Naše kozárovická žula je součástí středočeského plutonu s charakteristickou modrošedou barvou
Vlastnosti:
| Vlastnost | Jednotky | Průměr | Požadavek ČSN 72 1800 ČSN 72 1820 |
| Objemová hmotnost | kgm3 | 2712 | min. 2.5 |
| Nasákavost do ustálené hmotnosti | % hm | 0,28 | max. 0.7 |
| Nasákavost objemová | % obj | 0,75 | - |
| Pevnost v tlaku - vzorek suchý | MPa | 227 | min 90.0 |
| - vzorek nasáklý vodou | MPa | 201 | - |
| - vzorek zmrazený | MPa | 188 | - |
| - ukazatel změknutí KZ | - | 0,89 | - |
| - koeficient mrazuvzdornosti KM | - | 0,83 | min. 0.75 |
| Pevnost v ohybu - vzorek suchý | MPa | 11,9 | min. 6.0 |
| - vzorek nasáklý vodou | MPa | 10,9 | - |
| - vzorek zmrazený | MPa | 10,0 | - |
| - ukazatel změknutí KZ | - | 0,91 | - |
| - koeficient mrazuvzdornosti KZ | - | 0,84 | min. 0.75 |
| Obrusnost dle Böhma | mm | 2,13 | 3/7 |
| Odolnost proti vlivům povětrnosti | - | shodný | odolný |
| Index hmotnostní aktivity | - | 1,12 | 1 |
Petrografický popis:
Makropopis:
Barva horniny je bělošedá, černá, kropenatá. Hornina je středně zrnitá o velikosti zrna mezi 1 a 4 mm. Stavba je všesměrná. Okem lze rozeznat světle šedé křemeny, bělavé živce, lupínkové agregáty biotitu a sloupečky amfibolu. Hornina je čerstvá a poměrně homogenní s výjimkou bazické pecky o velikosti 2x0,7 cm mnohem drobnějšího zrna než má základní hornina a tmavší barvy.
Mikropopis:
Minerální složení a odhad kvantitativního zastoupení (obj. %) živce (58), křemen (23), biotit (11), amfibol (6), akcesorický apatit, zirkon a rudní minerál (všechny akcesorie, 2). Mezi živci výrazně převažují plagioklasy nad K-živcem (40 %; 18%). Plagioklasy jsou obvykle hypautomorfní, zdvojčatělé, zřezelně zonální. Bazicita kolísá od andezinu (An 45) v jádru zrn až po oligoklas (An 27) na okrajích. Draselný živec má v průměru větší rozměry než ostatní minerály, ale většinou je xenomorfní. Jedná se o slabě pertitický mikroklin. Křemen tvoří izometrická výrazně xenomorfní zrna nejčastěji o rozměrech 1 – 1,5 mm. Má nízkou undulozitu, vnitřní úhly zhášení nepřevyšují 5. Z tmavých minerálů je nejčastější biotit, který tvoří 0,4 – 2,5 mm velké lupínky, které se na některých místech shlukují do agregátů. Amfibol odpovídá magnesiohornblendu. Tvoří nejčastěji idiomorfní sloupečkovité krystalky 0,5 – 1,5 mm dlouhé a kolem 0,1 – 0,2 mm silné. Oba mafity jsou téměř bez produktů sekundárních přeměn. Z akcesorii je nejčetnější rudní minerál (pyrit?) a drobný apatit. Struktura je hypautomorfně zrnitá, granitická, textura všesměrná.
Petrografické označení: Amfibol-biotitický granodiorit.